Zeptala se mne žena, mám-li chuť jít se podívat na přednášku do knihkupectví Božská lahvice. Prý tam bude mít jeden Čech přednášku o tom, jak se zúčastnil závodu Elfstedentocht. Přednášku organizuje NE-BE, společnost, kde je žena členem. Šokovalo mne to!

Jako každý Holanďan nepovažuju Elfstedentocht za jen tak ledajaký závod. Je to součást národního stříbra a vítěz se nadlouho stává národním hrdinou. A všichni účastníci, kteří závod dojeli, nosí viditelný důkaz o své účasti – odznáček „Elfstedenkruisje” – pyšně ještě po léta...Takže teď má nějaký Čech vyprávět, jak se toho dvousetkilometrového závodu zúčastnil, říkal jsem si... Žena tvrdí, že ano. To tedy musel jet v roce 1997, tehdy se jelo naposledy, říkal jsem si ... Tak jako tak, povídám ženě, jasně, že na tu přednášku půjdu!

Po chvíli jsem si uvědomil, že jsem na něco zapomněl. Existují totiž dvě putování s názvem Elfstedentocht a obě se konají v severonizozemské provincii Frísko. Kromě proslulého závodu Elfstedentocht na bruslích, který se poprvé jel v roce 1909, se Elfstedentocht jezdí od roku 1912 též na kole. Bruslařský závod vyžaduje zamrzlou dráhu o délce asi 200 kilometrů mezi jedenácti frískými městy a k tomu je potřeba, aby mrzlo pár týdnů, což se děje zřídka. Od roku 1909 se proto konalo jen 15 závodů na bruslích, poslední v roce 1997. Cyklistický Elfstedetocht o délce 235 kilometrů má trvalou místní infrastrukturu a koná se prakticky každoročně.

Zkrátka a dobře, tu přednášku bude mít Čech, který se zúčastnil 112. ročníku závodu Elfstedentocht na kole, konaného na svatodušní pondělí 20. května tohoto roku.

V přednáškovém sálku knihkupectví Božská lahvice se ve čtvrtek 13. června v sedm hodin večer sešlo asi třicet zájemců. Vyslechli nadšené vyprávění člena NE-BE Vladimíra Synka, dle jeho vlastních slov milovníka cyklistiky v důchodu, jenž ve své účasti v závodu Elfstedentocht na kole spatřuje výtečnou příležitost protáhnout si zas jednou svaly. Potěšilo ho, že se mu podařilo přihlásit se včas – každoročně  je totiž zájemců víc než je maximální počet startujících, což je 15 000. Kdo se včas nepřihlásí, nejede. Elfstedentocht na kole se jede po běžných veřejných komunikacích a je lemován cedulemi a dobrovolníky.

Startuje se v Bolswardu, odkud účastníci vyjíždějí mezi pátou a osmou hodinou ranní po skupinách – každých osm minut 650 závodníků. Do Bolswardu se musí vrátit do půlnoci, kdo přetáhne, nedojel. Vladimír nám pomocí diapozitivů, fotografií a mapek ukázal všechna města, jimiž se projíždí. V pořadí trasy to jsou (Start) Bolsward, Harlingen, Franeker, Dokkum, Leeuwarden, Sneek, IJlst, Sloten, Stavoren, Hindeloopen, Workum a pak zase zpět do Bolswardu.

Největší dojem na něj udělalo nadšení přihlížejících diváků a veselá až slavnostní atmosféra jak podél trasy, tak v jedenácti výše jmenovaných městech. Elfstedentocht na kole má ve městech na trase podobu každoročního happeningu!

Cestou mohou pochopitelně nastat nouzové situace, a proto je pro smolaře podél trasy několik zaopatřovacích stanovišť. Letos počasí závodníkům přálo, ale není tomu tak každý rok. O tom se mohli účastníci přednášky přesvědčit na fotografiích cyklistů čelících proudům vody shůry při jednom z předchozích závodů. Vladimír také vyprávěl o účastnících, kterým se s vypětím posledních sil přece jen podařilo vrátit se před úderem půlnoci do Bolswardu. Na pomoc cyklistům uzavírajícím startovní pole je vypravováno speciální doprovodné vozidlo zvané „Friese Bezemwagen“ (Fríský zametač). Nakonec i kritická situace během Elfstedentocht na kole skončí happyendem.

Všem zúčastněným se přednáška odprezentovaná s nadšením moc líbila. Proto si směle dovoluji i jménem ostatních posluchačů za zdařilý večer Vladimíru Synkovi poděkovat.

Jan Alderliesten

Foto z přednášky Markéta Cole

Historické foto z finiše závodu Elfstedentocht na bruslích, 1956, zdroj Wikipedia Commons

Vlastní fotografie účastníka závodu pana Vladimíra Synka si můžete prohlédnout v sekci Galerie.